11.Rekapitulace & „rubiks alea iacta est“
Naplnění smyslu života na zemi
Deset kapitol mám (máme) za sebou, sluší se rekapitulace. V mém případě nejdříve poděkování. Děkuji vám všem za zájem o moje články a zároveň vám posílám lásku, štěstí a harmonii.
Začal jsem s psaním těchto článků na základě vnitřního nutkání, spíše jsem psal sám pro sebe, jako bych si chtěl jen utřídit myšlenky, nebo vyjádřit přetlak v mysli formou písemného projevu a myšlenky přerostly svůj rámec.
Určitě jsem nechtěl nikoho přesvědčovat, nebo poučovat, k takové životní filosofii ani nejde přesvědčovat, na to si každý musí přijít sám a musí sám chtít. Přesto se občas přistihnu, že bych opravdu rád (z těch nejušlechtilejších pohnutek, ale z takových pohnutek už byla v minulosti spousta bolesti) alespoň někoho z vás „přetáhl“ na svoji stranu, naučil vás pohybovat se v našem lidském světě s úsměvem a v pohodě, rozdávat lásku a nezištnou pomoc. Naše lidské společenství by to určitě potřebovalo.
Víte, nemusíte věřit tomu, co tady píšu, (vlastně nevěřte ničemu a nikomu) důležité pouze je, abyste se jako osobnost, jako člověk posouvali dopředu a je téměř jedno, jaký způsob si pro sebe vyberete, zda zkusíte buddhistické meditace, nebo Reiky, nebo Feng Shui, či Jógu nebo Tchai-Chi, záleží jen na vás, který způsob uvolnění a uvědomování si sebe sama vám bude vyhovovat.
Věříte tomu, že maďarský sochař a architekt Ernő Rubik se při vynálezu své (rubikovy) kostky inspiroval událostí, která se stala téměř přesně před tisíc a sty lety? Možná tím chtěl říct rubiks alea iacta est?
Caesar překročil 10. ledna roku 49 př. n. l. s jedinou legií řeku Rubikon a zahájil tak další fázi občanských válek.
Při překročení této řeky měl Caesar pronést slavný výrok „alea iacta est“, což v překladu znamená, „kostky jsou vrženy“. Zde se asi historikové mýlí, Caesar pravděpodobně pronesl něco v tomto smyslu – „kostky jsou složeny.“
Spousta věcí a situací vypadá na první pohled věrohodně :-)
A o čem vás vlastně chci přesvědčit? Výsledek může být
Naplnění smyslu života na zemi
A co to je?
Žít svůj život v pohodě, v materiálním dostatku, v psychické pohodě a bez fyzických problémů. Nikdo nemá zájem, abyste jakkoliv strádali, fyzicky nebo psychicky, nemá na tom zájem ani Bůh, ani vesmír, ani kosmické vědomí, ani Budha, Višnu nebo Šiva, nebo Alláh.
To vše špatné si dělají lidé navzájem, buď si to nesou z minulých životů, nebo to mají ve své hlavě, to už víme.
Život však není ani zdaleka tak komplikovaný jako Rubikova kostka.
My se ale chceme posunout na cestě k dokonalosti zase o krůček dál. Udělat něco pro druhé lidi. Bez postranních úmyslů, bez očekávání vděku, nebo výhod.
Zde trošku odbočím – přečtěte si článek Muž, který sázel stromy a zamyslete se nad ním a uvědomte si ho ve chvíli, kdy budete cítit, že „musíte něco“ (vaše dítě se musí dostat na prestižní gymnázium, vy sami musíte mít tu luxusní dovolenou, musíte prostě udělat to nebo ono, protože to sousedy naštve, protože se to nosí, protože se to má, atd.)
Cesta k naplnění smyslu života na zemi je osvobození se od negativních názorů a myšlenek na život a žití, změna svých vzorců chování, které vám v dobré víře vnutili rodiče nebo vychovatelé, a začít se dívat na svět jinýma očima. Dokázat se vyznat sám v sobě, ve svých pocitech a svých přáních, rozumět svému tělu, nebojovat s ním, ale odměnit se svému tělu za to, že vám slouží celý život.
