5. běžný život v Teheránu
Írán za pět - Nové zážitky se na nás valí, o některé se s vámi podělím, je toho opravdu spousta, na cokoliv se podíváte, je zajímavé a nové.
Tak třeba, byli jsme nakupovat. Znovu jsem se ujistil, že doprava v tomto cca čtrnáctimilionovém kolosu je strašná, strašná, strašná, prostě hnus, hnus, hnus. Přijeli jsme na bazar a ještě nejméně dvacet minut jsem se vzpamatovával.
Na některých křižovatkách jsou kluci s kadidlem, kteří vám, když stojíte na červenou, vykuřují auto zevnitř a je to proti zlým duchům a také za to dostanou nějaký peníz. Je to obdoba kluků, kteří v Praze umývají čelní skla autům, čekajícím na červenou. Musím ale podotknout, že na červenou tady nestojí téměř nikdo, ledaže ho zastaví kolona jiných aut. Stejným způsobem tady respektují jednosměrky (jednosměrka je proto, aby jste byli upozorněni, že v protisměru – tedy v tom správném – můžete očekávat zvýšený počet vozidel)
Na křižovatkách u semaforů mají velké číslice, které vás upozorňují kdy přeblikne červená na zelenou, číslo je v sekundách. Naco to je, to jsem nepochopil, protože málokdo tu červenou respektuje.
Ještě jsem zapomněl, na místo jsme se sice dostali, a zaparkovali, ale bazar byl na druhé straně ulice. Přejít v Teheránu osmiproudovou komunikaci, kličkovat mezi auty je jen pro silné povahy. Znovu připomínám, že doprava v Teheránu je v porovnání z Prahou něco jako kdyby jste porovnávali dopravu v Praze ve špičce s dopravou v nedělním odpoledni v zapadlé podhorské vísce.
Zajímavé je, že řidiči sice na sebe troubí, ale to jen aby na sebe upozornili a bylo méně nehod, ale nenadávají a neposunkují jako v Praze, jezdí tak nějak v pohodě, možná by se spíš hodilo říct – v apatii.
Tak tedy nakupování- byli jsme na bazaru, myslím bazar v tom orientálním slova smyslu. Oči jsem měl na vrch hlavy, některé fotky posílám (ale opravdu jen něco, protože to by bylo na hodiny vyprávění)
První zastavení jsou oříšky – desítky pytlů různých semen, z nichž jsem asi u třetiny byl schopen odhadovat, co to je a jak se to jmenuje.
Buráky, kešu, pistácie, mandle, slunečnice, lískové oříšky, dýňové semínka, para ořechy, sušené moruše, sušené citróny, datle, ....
A také čaj, moje oblíbené, čaj tady váží na kila, některé druhy jsem poznal, u některých jsem si nebyl jist, jestli to čaj vůbec je.
Dovolte mi odbočit – bazar byla spousta stánků, každý velikosti asi poloviny dětského pokoje v pražském paneláku a střídalo se oblečení, džíny, svetry, trika, boty, kabelky, kosmetika, elektronika, dámské prádlo, potraviny, vodní dýmky, koberce, šátky, atd, atd, …
Bylo tu i zboží světových značek, to vše asi v šesti patrech nad sebou, jedno patro v podzemí je vyhrazeno zlatu – zlato, zlato, zlato – ale tam se dostaneme.
Nakonec jsme se dostali do zlaté uličky, Írán je vyhlášený osmnáctikarátovým zlatem, byly tu snad stovky stánků s výrobky ze zlata různých barev, zlato se tady prodává na váhu, nepočítá se kvalita zpracování, prostě se šperk vezme a zváží a gramy se vynásobí penězi. Jak do toho počítají drahé kameny, které jsou vsazeny do šperků, to nevím.
Všude kolem nás jsou šperky – přívěsky, řetízky, náušnice, snubní prsteny (snubní prsteny mají prostě nádherné), žluté a bílé zlato včetně různých odstínů, íránské zlato je pověstné tím, že má výraznou svítivou žlutou barvu, až to vypadá jako bižuterie.
Neodolal jsem a vyfotil jsem alespoň jeden detail, černé perly, vsazené do zlata. Jo, jo, je to zlato. (no, není to jako bižu?)
Ještě trošku poučení – možná to víte, ale já se to musel naučit – zlato může mít (zpravidla) dvacet čtyři karátů, nebo osmnáct, nebo čtrnáct karátů, to jsem ještě chápal.
Dvacet čtyřka je téměř ryzí zlato (90%), rozdíl mezi čtrnácti a osmnácti karátovým zlatem je v množství ryzího zlata ve slitině, buď 75% nebo 58% zlata.
Množství zlata má vliv na odstín slitiny, 14 kt zlato je světle žluté, 18 kt je žluto-oranžové. Barvu ale mohou změnit i přísady kovů ve slitině zlata. Žluté zlato obsahuje stříbro a měď, červené zlato obsahuje měď a bílé zlato obsahuje nikl nebo paladium.
Správně by se ryzost zlata (ale i stříbra) měla označovat hmotnostními nebo procentními prvky tisíciny z celku. Ryzí zlato je označeno 1000/1000.
Zlato 585/1000 (14 karátů) - to znamená, že ryzí zlato je 585 dílů z 1000 (58,5% ryzího zlata) a jiných kovů 41,5% (415 dílů z 1000).
Šperk z takového zlata má označení hlava labutě a číslice 4.
Zlato 750/1000 (18 karátů) obsahuje 750 dílů zlata, tedy 75% ryzího zlata a pak další kovy, jako třeba stříbro, měď, nikl, jsou zbytek, tedy 25%.
Takové šperky mají označení hlavu kohouta a číslice 3.
Stříbro je zpravidla označeno 925/1000, takže 7,5% ve stříbře jsou jiné kovy.
Označení – hlava kamzíka a číslice 2
Stříbro o ryzosti 90% má vyraženu hlavu zajíce a číslice 3.
